Rozdělávání ohně
Rozdělávání ohně je proces, při kterém se získá takové množství tepla, jaké umožní zapálení hořlavých látek. Oheň se dá v zásadě rozdělat pouze dvěma metodami, a to buď získáním žhavého uhlíku nebo zapálením troudu teplem. Žhavý uhlík se tradičně získává buď vrtáním, plužením nebo řezáním. Zapálit troud pak lze buď pomocí vykřesané jiskry, teplem stlačeného vzduchu či teplem slunečních paprsků.
Získání žhavého uhlíku
Při rozdělávání ohně třením dřev, nezapalujeme troud přímo teplem, ale řeřavým uhlíkem vytvořeným z hromádky rozžhavených pilin. V takovém případě mohou jako troud posloužit i látky, které samy o sobě nejsou schopny zachytit rozžhavenou jiskru.
1. Vrtáním
Vrtání za pomoci lukové vrtačky - Bow Dril
Vrtání, zpravidla za pomoci lukové vrtačky patří k nejrozšířenější primitivní metodě rozdělávání ohně třením dřev. Jak rozdělat oheň za pomoci lukové vrtačky popsal i spisovatel Ernest Thompson Seton ve své knize "Dva divoši". Při otáčení vrtáku ze dřeva (nebo jiného použitelného rostlinného materiálu) v jamce dřevěné destičky se třením uvolňují a postupně zahřívají drobné piliny, které padají bočním zářezem destičky na připravený troud a tam tvoří hromádku nažhavených pilin. To se provádí tak dlouho, dokud teplo nahromaděných nažhavených pilin hromádku nezapálí. Vytvořeným žhavým uhlíkem se pak zapálí připravený troud a od něj po rozfoukání do plamene připravené palivo.
Ruční vrtání - Hand Drill
K vrtání však není nezbytně nutné používat luku, ale stačí i pouhá síla paží. Dlouhé roky u nás panoval názor, že tento způsob je realizovatelný pouze v extrémně suchých oblastech, ale není tomu tak. I v našich středoevropských podmínkách lze rozdělat oheň třením dřev dlaněmi. Je pro to zapotřebí dodržet několik pravidel:
• vrták během otáčení musí být v ose
• při tření nesmí hrot vrtáku opustit jamku
• začít je třeba zvolna, tak aby došlo k zahřátí hrotu a jamky a teprve postupně zvyšovat tempo a přítlak.
Při tření dřev dlaněmi si lze pomoci pískem (podsypáním hrotu docílíme snazšího uvolnění pilin) a pryskyřicí. Je-li totiž vrták natřený pryskyřicí, neprokluzuje v dlaních a je možné vyvinout během tření vyšší přítlak, aniž by hrozilo riziko puchýřů.
2. Plužením - Fire Plow
Při plužení se uvolňují žhavé piliny při tření dřevěného kolíku ("pluhu") o stěny drážky v dřevěné podložce. Pohybem pluhu se shrnují na jednoho konce drážky tak dlouho, dokud nedojde k jejich vznícení.
3. Řezáním - Fire Saw
K uvolnění a žhavení pilin dochází "řezáním" podkladu s umístěným troudem dřevěnou nebo bambusovou "pilou". Ke stejnému účelu by však měl jít použít také motouz či řemínek
Ukázkouvé video všech čtyř výše zmíněných způsobů zveřejnil např. Honza J (YT kanál) :
Zapálení troudu teplem
1. Teplem vykřesané jiskry
Úderem tvrdého kamene o křesadlo dojde k vyražení jiskry, která je svým teplem schopna zapálit hubku nebo troud z přepálené bavlny. Oblíbenou pomůckou pro rozdělávání ohně se stávají různá škrtadla buď ve formě tyčinky z ferroceru (firesteel), nebo jako magnéziový zapalovač (hořčíkový blok s ferrocerovou tyčinkou na boku). Magnéziový zapalovač je jednoduchý, a tedy i spolehlivý. Hořčík, který nožem naškrábeme do tvaru jemných hoblin, hoří jasným bílým plamenem, jehož teplota se blíží 3000 °C. Jiskry z ferroceru mají dostatečnou teplotu k tomu, aby zapálily nejen hořčík, ale i jiný hořlavý materiál.
Jak správně postupovat při použití magnéziového zapalovače?
Zapalujeme lehce zápalné předměty (suchá tráva, jemně naškrabaná březová kůra, vata…). Použijeme-li vatu (vatové tampony apod.), nezapomeneme ji načechrat. Naškrábané hořčíkové hobliny použijeme pouze tehdy, když nemáme k dispozici jiný lehce zápalný materiál. Jsou příliš cenné na to, abychom je použili, když existuje jiná alternativa.
Snahou je zachytit co největší a nejžhavější jiskry. To se podaří tehdy, když dráha jiskry je co nejkratší. Nedržíme tedy škrtadlo 5 – 10 cm nad vatou, ale rohem škrtadla se o vatu opíráme. Zajistíme tím nejkratší možnou vzdálenost mezi vatou a jiskrou a máme pod kontrolou místo, kam budou jiskry dopadat. Vata nám také při škrtání neodletí. Používáme-li hořčíkové hobliny, můžeme je položit rovněž do hnízda z vaty, aby se nám nerozletěly.
Nožem škrtáme tak, že je kolmo ke škrtací ploše. Rozhodně škrtací plošku neřežeme. Škrtáme dlouhým rovnoměrným tahem přes celou délku škrtadla. Nebojíme se na nůž přitlačit. Při správném provedení zůstává povrch škrtací plochy hladký. Když bude zvlněný, děláme něco špatně. Je-li škrtadlo opřeno rohem o vatu, škrtací část končí zhruba 1 cm nad vatou. Tam svůj pohyb skončíme. Když nůž držíme v ruce, prsty nás ani dál na konci pohybu nepustí. Tím jsme zajistili, že dráha jisker je krátká (zůstávají žhavé), nožem si rozžhavenou část nepřikryjeme a následně neudusíme a všechny jiskry jdou do jednoho místa.
Další rady a návody můžete čerpat např. z tohoto videa, jehož autorem je milivans (YT kanál) :
2. Teplem stlačeného vzduchu
Tepla stlačeného vzduchu se pro zapálení troudu využívalo v polynésii u tzv. "ohňového pístu". Je to pouzdro zhotovené z neprodyšného materiálu (husté dřevo, kost, rohovina,..) do kterého se prudkým úderem zasune píst. Ten má v malé jamce na svém konci umístěn kousek troudu, který se teplem stlačeného vzduchu nažhaví na zápalnou teplotu tak, že se při kontaktu se vzduchem vznítí.
3. Teplem slunečních paprsků
Ačkoliv čiré sklo je relativně novověkým vynálezem, jsou z archeologických nálezů známé čočky vybroušené z přírodního křišťálu. Vhodnou čočku, se kterou lze zapálit troud, lze vyrobit i z kusu čirého ledu.
Další videa s mnoha poznatky a podrobnosti k jednotlivým způsobům můžete najít na serveru YouTube, kde publikuje i mnoho českých či slovenských autorů. Zde odkazy na nejzajímavější z nich :
Primitivní dovednosti (553 videí), Honza J (10 videí), milivans (217 videí), sabes212 (142 videí), SKW Bushcraft (37 videí), Bear Petr (131 videí), pawwuk (36 videí)
Počty příspěvků jednotlivých autorů jsou orientační k září 2013 a ne všechna videa musí zrovna souviset s tematikou tohoto webu, ale zcela jistě zde najdete mnoho užitečných rad o životě v přírodě..
Zdroj : Wikipedie.cz, Svět Outdooru.cz, kanály YouTube